Islamismus, Blízký východ a Evropa: Očima bývalého džihádisty a spolupracovníka Usámy bin Ládina

Datum konání akce:

Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR) 9. února uspořádalo veřejnou přednášku prezidenta a výkonného člena představenstva v Quilliam, též bývalého džihádisty a spolupracovníka Usámy bin Ládina Nomana Benotmana. Řečníka představil a přednášku „Islamismus, Blízký východ a Evropa: Očima bývalého džihádisty a spolupracovníka Usámy bin Ládina“ s následnou debatou pak moderoval prorektor pro zahraniční vztahy vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.

Na začátku své přednášky Noman Benotman přiznal, že v případě islamismu se jedná o velmi komplikované téma. Připomněl tak například, že zprávy a reporty mnoha respektovaných institucí koncem 90. let předpovídali konec islamismu, přičemž jasně můžeme vidět, jak se mýlily. Tzv. Arabské jaro z nedávné doby totiž místo očekávaného šíření demokracie a liberálních hodnot v arabském světě znamenalo začátek éry moderního demokratického islamismu.

Za první islamistickou organizaci můžeme považovat Muslimské bratrstvo založené v Egyptě v roce 1928. Působení této organizace bylo přitom ze začátku velmi pozitivní, včetně například budování nemocnic či péče o chudé. Postupně se však hnutí politizovalo a militarizovalo. Podobný vývoj přitom můžeme sledovat i u mnoha podobných islamistických skupin a organizací. Cílem islamistů je totiž změna statu quo a návrat islámského života. Protože ani muslimské země nesplňují jejich představy o islámském státu, vzniká v každé z nich určitá islamistická opozice, která vytváří paralelní společnost.

Pokud se pak Západ z jakéhokoliv důvodu rozhodne tuto opozici podporovat, musí si uvědomit, že konečným cílem všech stoupenců islamismu je právě ono vytvoření islámského státu. Ten je ovšem v rozporu se západními hodnotami liberální demokracie. Musíme si přitom tedy především uvědomit, že islamismus není totéž co islám. Pokud si totiž myslíme, že podporou islamistů pomáháme muslimům, pleteme se, protože islamisté zabíjejí z velké části převážně právě muslimy.

Islamismus není náboženství, ale lidmi vytvořená ideologie, která se podobně jako fašismus snaží ovládat ostatní lidi a převzít moc. Islamisté jsou sice muslimové, ale islám nereprezentují. Nejedná se přitom o pouhý konflikt dvou sociálních skupin, protože islamisté hlásají, že představují jedinou cestu do ráje. Hlavním problémem tedy není terorismus, ale samotná ideologie islamismu. Situace se navíc komplikuje, pokud lidé na Západě začínají pod vlivem médií uvažovat jako islamisté a za hlavní problém považovat právě Západ.

Po přednášce následovala debata, kterou zahájil moderátor akce Tomáš Pojar otázkou na současné Turecko. Podle Nomana Benotmana dovolil současný turecký prezident Erdogan, aby jeho zemi ovládla ideologie islamismu. Prezidentovi se také podařilo dokonale využít nedávné vyjednávání s Evropskou unií k oslabení vojenského establishmentu v zemi. Dále se debata posunula k tématu muslimských imigrantů v Evropě. Noman Benotman k tomu řekl, že multikulturalismus je sice pěkná myšlenka, ale především není možné nechat žádnou skupinu měnit základní prvky liberálně demokratického politického systému.

V odpovědi na otázku týkající se nově zvoleného amerického prezidenta pak Noman Benotman vyjádřil obavy z možné snahy stabilizovat Blízký východ pomocí zvýšené americké vojenské přítomnosti, což by on sám považoval za chybu. Jedna z posledních otázek se pak věnovala možnostem vypořádání se s těmi islamisty v Evropě, kteří místo zbraní používají polické prostředky. Noman Benotman apeloval na změnu dosavadní politiky, která mluví pouze s vysokými představiteli jednotlivých muslimských komunit a ostatní vrstvy ignoruje. Pokud se však podíváme do komunit hlouběji, objeví se civilizační střet, který je potřeba řešit právě na těchto nejnižších úrovních.

Veřejná přednáška se uskutečnila za laskavé podpory pana Petra Mothejla. Poděkování též patří mediálnímu partnerovi akce Pravému břehu. 

Galerie