Komentář Centra bezpečnostních studií (CEBES) - Privatizace bezpečnosti v přímém přenosu a osvědčené metody

Privatizace bezpečnosti v přímém přenosu a osvědčené metody

 

CEBES, 30. 4. 2018

Podobné ovládnutí Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), jakého jsme svědky v těchto týdnech, už tady jednou, a není to ani tak dávno, bylo.

 

„Je to ohrožení demokracie, ředitel už měl dávno rezignovat, je to jeho politická odpovědnost, i když politikem není!“, vykřikoval tehdejší ministr vnitra M. Chovanec na adresu ředitele GIBS na základě pofiderního důvodu, že inspekce byla vyloučena z vyšetřování tzv. Olomoucké kauzy, kterou vyvrcholila válka o ovládnutí Olomoucké policie. V té době již probíhala skandalizace vedení GIBS v Lidových novinách, vlastněných ministrem financí A. Babišem, a v plném proudu byly prakticky permanentní ataky poslanců ANO ze sněmovní Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS zejména B. Chalupy a J. Lorencové a pozadu nezůstali ani B. Schwarz a H. Válková z Výboru pro bezpečnost. To bylo před necelými třemi lety. Tehdy to udělala Česká strana sociálně demokratická za bohatého přispění předsedy hnutí ANO A. Babiše. Navíc byl krácen rozpočet inspekce, neprojednávány její materiály předložené do vlády, neschvalována změna organizační struktury a ovládnutí bylo dokonáno.

 

Zejména veřejným tlakem M. Chovance a A. Babiše a jejich fámuly, mj. i za nostalgického souhlasu J. Rumla, bývalého ministra vnitra, který z politického záhrobí nyní ohlásil kandidaturu do Senátu za Pirátskou stranu – ano, té strany, která veřejný tlak na dnes již bývalého ředitele GIBS Murína odsuzuje. A následovalo plenění dobytého území a vyhazování nepohodlných lidí. Jedná se o osvědčenou metodu, kdy je šéf bezpečnostního sboru veřejně z něčeho nařčen, urážen, mediálně vláčen, a to vše, většinou z úst politiků, zabalené do náznaků, v případě Andreje Babiše ani to ne, že buď to půjde po dobrém, nebo to bude se skandálem. Tak jako tak, cíl bude splněn – nepohodlná osoba je pod nátlakem donucená se „dobrovolně“ vzdát své funkce a přenechat své místo někomu „spolehlivějšímu“. Příkladů bylo možné sledovat v minulosti už celou řadu přes prvního policejního prezidenta S. Novotného, tehdejšího policejního prezidenta M. Červíčka, až po prvního ředitele GIBS I. Bílka a další.

 

Historie se opakuje, ale metody, chcete-li modus operandi, zůstávají stejné, jen obsazení se v čase a kulisách mění. Průvodním znakem je zmíněné krácení rozpočtu, záměrné neprojednání předložených materiálů ve vládě apod. následuje skandalizace, dehonestace a ve finále rezignace ředitele. Tentokrát předseda ANO k realizaci osvědčených metod už nikoho nepotřebuje a může konečně jednat na vlastní pěst, a těžko uvěřit, že tak nečiní bez příčiny a že mu jde jen a pouze o obecné blaho a funkčnost bezpečnostních sborů. Tentokrát se jeho kroky nelibí zejména tradičním konzervativním a liberálním stranám a hnutím. Není ani divu, že ČSSD příliš neprotestuje, asi proto, že to přece byla úplně jiná ČSSD, která ovládala před téměř třemi roky GIBS. Přesto lze v uplynulých týdnech vysledovat jistou novinku která tkví v aktivní účasti státních zástupců na této kampani. Z dopisu Nejvyššího státního zástupce předsedovi vlády, který se měl stát důvodem k zahájení řízení ve věcech služebního poměru, vyplývá hrubá nespokojenost s činností GIBS. Píše se zde, že ředitel přesto, že na nedostatky byl upozorněn, nedostatečně a včas nereagoval a sám o sobě je bezpečnostním rizikem. Není to ale jen mnoho povyku pro nic?

 

Samozřejmě, že nelze takováto tvrzení státních zástupců brát na lehkou váhu. Pokud ale oddělíme osobní útoky plynoucí z bůhvíjakých animozit k osobě ředitele, tak nezbývají než jen obecná konstatování „provozního“ rázu, která by mohla být vytýkána kterémukoliv policejnímu orgánu, nebo dozorovým státním zástupcům, kteří by si v konkrétních trestních věcech měli zjednat pořádek. Takže to působí současně jako střelba do vlastních řad. Je zapotřebí si otevřeně připustit, že zmíněný dopis NSZ by za normálních okolností vůbec nevzniknul, protože činnost GIBS je vysoce rozmanitá, neplatí zde tzv. věcná příslušnost a vše dozorují určení státní zástupci z krajských, resp. vrchních státních zastupitelství. V praxi totiž neexistují dvě shodné trestní věci, každý případ je jiný. Inspekce řeší kapesní krádeže, výtržnictví, dopravní nehody, ale i závažnou hospodářskou trestnou činnost, organizovanou kriminalitu a vraždy. Na některých detašovaných pracovištích řeší pouze tzv. bagatelky a k závažné kriminalitě ani „nečuchli“. Takže je velmi jednoduché kritizovat. Proti příslušníkům GIBS nestojí žádní „primitivové“, ale jsou to kvalifikovaní pachatelé, které stát vyškolil a vycvičil k boji proti zločinu, poskytnul jim znalost prostředků, kterými se podsvětí brání proti odhalení. Tito lidé vědí, jak se dá uhýbat před prostředky, které má zákon k dispozici, znají postupy podle trestního řádu a umějí zdržovat a bránit se všemi způsoby. Když se takoví lidé dají do holportu se zločinci, musí se síly soustředit. Z dopisu NSZ to na společný postup moc nevypadá. Má třeba někdo představu o tom, jak lze vyšetřovat „únik informací“ z policejního trestního spisu, když je inspekci přístup do tohoto spisu odmítnut?

 

K výtkám vůči řediteli GIBS v osobní rovině nelze než konstatovat, že k relevantnímu úsudku bychom potřebovali vědět, jak v nich bylo meritorně rozhodnuto. Avšak jediné, co doposud víme, je že kauzu údajného zatajení původu úniku informací, kterou prý ředitel Murín pokládal za test integrity, měl tehdejší předseda vlády B. Sobotka zastavit. Jako služební funkcionář s kázeňskou pravomocí měl na to bezpochyby právo. Údajné nepřijatelné styky s obviněným I. Gáboríkem prozatím meritorně rozhodnuty nejsou, nicméně se zcela jistě dozvíme ve fázi soudního projednávání, jak to vlastně bylo – ale to bude pravděpodobně až za několik let. Shrnuto – mnoho povyku pro nic. Pokud bylo na místě ředitele obvinit z nějakého trestného činu, určitě by k tomu už došlo. Slíbené skandalizaci a dehonestaci však už nemohl zabránit ani tiskový poradce, který měl na starosti „zahlazování šrámů“ v mediálním prostředí. Osvědčené metody, bohužel, opět zafungovaly na výbornou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CENTRUM BEZPEČNOSTNÍCH STUDIÍ
VŠ CEVRO INSTITUT
(CEBES)

Jungmannova 17 / 110 00 Praha 1 / Czech Republic

tel.: +420 221 506 750 /  email: cebes@vsci.cz/

www.cevroinstitut.cz