Komentář Centra bezpečnostních studií (CEBES) - Státní závěrečný účet za rok 2017 kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra

Státní závěrečný účet za rok 2017 kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra

 

CEBES, 20. 6. 2018

První červnové jednání poslaneckého výboru pro bezpečnost řešilo mj. návrhy státního závěrečného účtu za rok 2017. Není překvapením, že jedno ze zásadních témat při projednávání návrhu státního závěrečného účtu za rok 2017 kapitoly 314 – Ministerstva vnitra se opět stala (de)stabilizace a početní stavy příslušníků Policie ČR. Při prostudování části závěrečného účtu týkajícího se Policie ČR je hned zřejmé, že stále není důvod k radosti, ale spíše k obavám.

 

Pro ilustraci postačí sledovat pouze dva ukazatele. Jak jsou na tom příslušníci s platy? Jak se daří naplnit smělé plány, které byly představeny již na začátku roku 2016 v podobě materiálu „Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 – 2020“, kde Policie ČR provádí své šokující sebehodnocení a na který navazoval materiál „Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020“ (o materiálech jsme v minulosti psali zde: Zachraň se, kdo můžeš! Policie ČR provedla sebehodnocení a zde: POMÁHAT SI A CHRÁNIT SE aneb vedení policie na rozcestí), stabilizovat personální obsazení policie? Jak je možné nalézt na str. 23 SZÚ MV za rok 2017: „Početní stavy příslušníků nebyly naplněny o 1 894 míst, v tom PP ČR o 526 míst a P ČR - kraje o 1 348 míst. Hlavními důvody tohoto neplnění byly především přirozená fluktuace ve sboru a postupný nábor nových příslušníků P ČR v roce 2017, a to zejména z důvodu přísných podmínek, které jsou kladeny na fyzickou a zdravotní způsobilost v přijímacích řízeních na místa příslušníků P ČR.“ Dále zpráva uvádí, že: „V dosaženém průměrném platu (39 118 Kč) se promítlo použití úspor z nenaplněných míst a čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. Průměrný plat vzrostl zejména z důvodu navýšení objemu prostředků na platy ve vazbě na navýšení tarifních platů o 10 % od července 2017 a znovu od listopadu 2017.

 

Výše citované pasáže není možné ponechat bez hodnotícího komentáře. Je zarážející, jak výrazně nebyly naplněny početní stavy příslušníků policie. Absolutně se nedaří nábor nových příslušníků, ale především dochází k odchodu těch zkušených, kteří bývají mnohdy demotivovaní. Tento negativní trend pokračuje i nadále v roce 2018, ačkoliv jsou již účinná některá ustanovení novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který měl tento trend zastavit, a naopak zefektivnit nábor nových příslušníků a zatraktivnit práci u policie (o novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů jsme psali zde: Chybná novela zákona o služebním poměru nikomu neprospěje). K 1. květnu 2018 byl plánovaný počet služebních míst 42 152, z toho je reálný počet policistů podle policejního prezídia 40 204.

 

Není ani pravdou, že hlavní důvody neplnění početních stavů byly přísné podmínky, které jsou kladeny na uchazeče u práce u policie, když v minulém roce často více policistů odcházelo, než kolik jich bylo vůbec přijato do služebního poměru. Například skutečný početní stav příslušníků Policie ČR k 1. říjnu roku 2017 byl podle policejního prezídia 40 198 a celkově odcházelo více příslušníků, než jaký byl nový vznik služebního poměru. Nesmíme ani opomíjet nábor ostatních bezpečnostních sborů nebo armády, které se naopak plnit náborové plány poměrně daří. Přitom pokud se bavíme o armádě, asi nikoho nenapadne, že by měla natolik jednodušší podmínky, které jsou kladeny na fyzickou a zdravotní způsobilost v přijímacích řízeních.

 

Plánovaný počet příslušníků policie byl v roce 2017 bez mála 42 tisíc a podle toho byly přiděleny i finanční prostředky MV, resp. PČR. Jak tyto v podstatě přebývající peníze, díky mj. nedařícím se náborům, byly ve skutečnosti využity? Odpověď na tuto otázku poskytl při zmíněném jednání poslaneckého bezpečnostního výboru náměstek ministra vnitra: „Pokud by neměli volné tabulky, nebylo by na přesčasy.“ Následně jeho slova doplnil i náměstek policejního prezidenta: „…policisté slouží za ty co chybí…“ Tyto odpovědi, ačkoliv nejsou nikterak překvapující a dali se dokonce předpovědět, jen potvrzují v jak mizerné situaci se dnes policejní sbor nalézá. Aby toho nebylo málo, současná ministryně financí v demisi se netají ambicí zaplatit sliby vlády v demisi v čele s trestně stíhaným předsedou z nespotřebovaných prostředků jednotlivých resortů, bezpečnostní a ozbrojené sbory nevyjímaje. Co se stane v případě, když se prostředky za nenaplněná tabulková místa budou muset vracet zpět do státní kasy, a nikoliv jimi látat přesčasy příslušníků bezpečnostních sborů, zůstává nad zmíněnými sbory vyset jako Damoklův meč.

 

Samozřejmě problém policie není jen personál a platy. Problémů je daleko více, přes prázdné výstrojní sklady, motivace sloužících příslušníků, vybavení, výzbroj, výstroj atd. (o zhodnocení kroků minulé vlády jsme psali zde: Stručná zpráva o (ne)využitých příležitostech Policie České republiky). Jasně se opět ukazuje, že plošné přidávání tarifních platů pro příslušníky bezpečnostních sborů není samospásné a efektivní řešení. Problém netkví ve výši prostředků v rozpočtu MV a policie, ale především v jejich distribuci. Když se v roce 2018 průměrný plat policisty plánoval na 42 tisíce, je podivné, že na policisty v přímém výkonu služby zbyde vždy tak málo peněz, jak opakovaně tvrdil samotný ministr vnitra Chovanec. Plošné tabulkové odměňování má jednak za následek to, že při poměrném zvýšení základního tarifu jsou v absolutních číslech zase o něco více bohatší ti nahoře a policisté v přímém výkonu služby v našich ulicích na tom o moc lépe nebudou a hlavně, motivace k dobře odvedené službě pro stát a jeho občany opět poklesne.

 

Opět nezbývá než konstatovat, že pokud nedojde odpovídajícím způsobem k ocenění pracovitosti, oddanosti, samostatnosti, kreativity, kvalitně odvedené práce a chuti působit preventivně, není možné stabilizovat policii a její příslušníky. Službě u policie se musí vrátit důvěra a prestiž. Služební příjem, adekvátní vybavenost a celkově dobré pracovní podmínky se musí stát motivační. Jinak ti, co slouží léta veřejnosti, odejdou a noví nadále nebudou přicházet. A ani nesmyslné komunistické, v lepším případě utopistické, nápady s veterány, kteří budou zároveň zálohami bezpečnostních sborů a když bude nejhůř, budou bránit bezpečí občanů do roztrhání těla pocit bezpečí občanům nezaručí. Ostatně žádná taková PS VB, jak zkušenost let minulých jasně potvrzuje, motivovaného, spokojeného a státní službě oddaného příslušníka bezpečnostního sboru nahradit nemůže. Je s podivem, kam až jsou stávající mocní a samozvaní odborníci jak na MV, tak ve Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny, zajít.

 

CENTRUM BEZPEČNOSTNÍCH STUDIÍ
VŠ CEVRO INSTITUT
(CEBES)

Jungmannova 17 / 110 00 Praha 1 / Czech Republic

tel.: +420 221 506 750 /  email: cebes@vsci.cz/

www.cevroinstitut.cz