Německo po volbách: Nuda v Berlíně, nebo klid před bouří?

Datum konání akce:

Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR) uspořádalo ve čtvrtek 5. října 2017 veřejnou debatu "Německo po volbách: Nuda v Berlíně, nebo klid před bouří?". Pozvání k debatě konané v atriu CEVRO Institutu přijali významní hosté, znalci německé politiky, historie i kultury: bývalý český velvyslanec v Německu a Švýcarsku Boris Lazar, bývalý český velvyslanec v Polsku a Rakousku Jan Sechter a Daniel Kaiser, který vystudoval německá studia a nyní je novinářem Týdeníku Echo. Debatu uvedl a moderoval ředitel Centra transatlantických vztahů Alexander Vondra.

Hlavním probíraným tématem byly příčiny překvapivého výsledku pravicové protiimigrační strany Alternative für Deutschland (AfD). AfD ve volbách získala 12.6% hlasů (vyhrála CDU/CSU s 32.9% hlasů následovaná SPD s 20.5%).

Podle Borise Lazara, který v Německu strávil značnou část svého života jako diplomat, hrála zásadní roli ve výsledku normalizace v německé společnosti. Připomněl, že krajně pravicové strany jsou již běžnou součástí evropského politického spektra a Německo bylo v tomto ohledu doposud výjimkou. Vznik AfD by proto podle Borise Lazara měl být vnímán jako vývoj německé politiky a také jako protestní vyjádření voličů vůči politice Angely Merkel a CDU/CSU. Boris Lazar také podotkl, že podobně jako mnozí vysoce postavení evropští politici, i Angela Merkel pravděpodobně podlehla vábení politické moci a neopustila vysokou politiku „v nejlepším“. Na konci své řeči Boris Lazar odhalil svou prognózu, podle které budou následující roky politické kariéry Angely Merkel problematické, což by mohlo mít pro německou budoucnost nejasné důsledky.

Další host debaty, Jan Sechter, vnímal jako hlavní příčinu pádu CDU/CSU a vzestupu AfD především chybné jednání kancléřky Angely Merkel a její CDU. Zatímco tradiční zakotvení strany leží na pravé straně politického spektra, kancléřka vede stranu směrem do středu. To přirozeně nevyhovuje pravicovým voličům CDU, a proto se rozhodli své hlasy dát AfD. Pan Sechter publiku také připomněl, že fenomén AfD není v Sasku a Bavorsku, kde tato krajně-pravicová strana získala značnou voličskou podporu, žádnou novinkou. Již dlouhou dobu zde existují strany s podobnou rétorikou založenou na vlastenectví, což souvisí s přetrvávající krizí identity těchto regionů už od dob druhé světové války. Na závěr ale pan Sechter vyjádřil své optimistické přesvědčení, že možná koalice 3-4 stran nebude tak vážný problém, jak se na první pohled zdá.

Daniel Kaiser jako třetí host publiku poskytl hlubší pohled do AfD a rozvedl také střet v rámci strany mezi umírněným pravicovým křídlem a mezi politiky s hlubokými nacionalistickými tendencemi, kteří někdy dochází až k představám o „nové Třetí říši“. Ačkoli tyto vnitřní potyčky mohou mít pro budoucnost strany význam, podle pana Kaisera je tento ideologický střet mírný a nemyslí si, že by kvůli němu strana mohla uvíznout na mrtvém bodě. Přesto se Daniel Kaiser domnívá, že by se CDU měla vrátit ke svému tradičnímu místu na pravé straně politického spektra, a tím tak přitáhnout zpět umírněné pravicové voliče, kteří se přesunuli k AfD.

Naši hosté se tak víceméně shodli, že AfD není fenomén, který by „spadl z čistého nebe“, a také souhlasili, že migrace byla významným tématem letošním německých voleb. Důležitou roli v německých volbách hrála média, která od počátku „uprchlické krize“ vytvářela tzv. vítací kulturu. Tato jednostrannost německou společnost ale podráždila a svou kritikou tak média kontraproduktivně udělala z AfD centrum pozornosti.

Později přišla řada na otázky z publika, ve kterých zazněly obavy o budoucnost Evropy takové, jakou ji známe dnes. Na otázku, zda mají Češi nějaký důvod obávat se vzestupu AfD všichni hosté uvedli, že k tomu není důvod. Otázky se týkaly samozřejmě také politiky Angely Merkel. Na její obranu Boris Lazar odpověděl, že kancléřka bere v potaz veřejné mínění, ale na druhou stranu není možné ji nazývat populistkou, jak tvrdí některá evropská média a připomněl také její názor inspirovaný Kantem, podle kterého je přijímání uprchlíků morální imperativ.

Velice děkujeme a vážíme si účasti našich hostů. Rádi bychom poděkovali také všem, kdo si přišli poslechnout názory našich významných odborníků a svými dotazy a poznámkami se podíleli na vysoké úrovni celé debaty. Doufáme, že přijdete také na nadcházející akce pořádané Centrem transatlantických vztahů, jejichž témata budou neméně důležitá.

Hlavním partnerem akce byla Nadace Hanns-Seidel-Stiftung.

Galerie