Quo vadis Polonia? Islám a sebedestrukce Západu

Datum konání akce:

V úterý 10. května proběhla v atriu vysoké školy CEVRO Institutu moderovaná diskuse s polským publicistou a esejistou Pawłem Lisickým nazvaná „Quo vadis Polonia? Islám a sebedestrukce Západu“. V rámci diskuse vystoupil také redaktor a komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser. Debatu zahájil a moderoval ředitel Centra transatlantických vztahů Alexandr Vondra. Součástí akce byla také autogramiáda nedávno vydaného českého překladu výboru textů Pawła Lisického „Islám a sebedestrukce Západu“.

Alexandr Vondra zahájil diskusi dotazem směřujícím na aktuální situaci v Polsku, kdy se současná polská konzervativní vláda stává terčem kritiky západoevropských politiků pro údajné ohrožení demokracie. Paweł Lisicki popsal situaci ohledně kritizovaných kroků vlády vůči polskému Ústavnímu soudu. Důležitá je dle něj otázka, zda opravdu dochází k ohrožení demokratického zřízení v zemi, či se pouze na spor běžný v mnoha demokratických zemích nabalila radikální rétorická fasáda. Následně dodal, že polský Ústavní soud se z neutrálního orgánu spravedlnosti postupně proměnil v politické těleso, které ohrožuje moc demokraticky zvolených politiků. Podobné spory o to, kdo je v zemi suverén, přitom probíhají v mnoha zemích a samotnou demokracii neohrožují. V Polsku tak nadále platí nikým neomezené právo opozice demonstrovat a vládu veřejně kritizovat.

Navazující dotaz se týkal rozdílné reakce evropských politiků na situaci v Polsku a v Maďarsku. Dle Pawła Lisického rozdíl způsobuje hned několik faktorů. Zásadní je výjimečné postavení polské konzervativní tradice, která díky boji proti hitlerovskému Německu nemůže být spojována se sympatiemi k nacismu, což ovšem vládnoucí elity na Západě nechápou. Liší se také opozice v obou zemích, zatímco v Maďarsku má strana Fidesz pohodlnou ústavní většinu, v Polsku má opozice mnohem větší sílu. Může tedy věnovat energii exportu sporu do zahraničí. Polské vládní straně též chybí zázemí silné frakce v Evropském parlamentu a dobré kontakty s politiky na Západě. Rozdílné je i měřítko obou zemí, zatímco Maďarsko může být vnímáno jako pouhá anomálie, polský příklon ke konzervatismu už může postavení vládnoucí evropské levice významněji ohrozit.

Další otázka patřila Danielu Kaiserovi, který otevřel téma pohledu Němců na Polsko. Paweł Lisicki připomněl, že oficiální němečtí představitelé jsou ve vyjádřeních vůči Polsku velmi opatrní a kritika přichází spíše od představitelů EU. Dodal ovšem, že v Německu panuje představa, že si celá Evropa myslí totéž co oni. Jsou pak velmi zaskočeni, když nějaká evropská země projeví jiný názor. V otázce německého pohledu na Polsko a hlavně na polský katolicismus pak Lisiscki připomněl, že v poslední době mizí opatrný přístup Němců k polské tradici. Zatímco dříve bylo Polsko vnímáno jako oběť druhé světové války a tedy nevhodný terč výsměchu, nyní se opět začíná objevovat kritika namířená proti polskému katolicismu založená na stereotypech z 19. století. Paweł Lisiscki též potvrdil, že mezi Německem a Polskem existují zásadní náboženské rozdíly.

Dotazy z publika se například zaměřily na ekonomické kroky současné polské vlády či na aktuální otázky spojené s migrací z převážně muslimských zemí. Podle Lisického není důležité, jakého jsou imigranti náboženství, ale jak dobře se je podaří integrovat. Nedostatečná asimilace totiž může způsobit nezačlenění do společnosti a následnou frustraci vedoucí až ke kriminálním aktivitám. Vážné nebezpečí pak hrozí, pokud se k tomu přidá ještě agresivní ideologie radikálního islámu. Poslední dotaz patřil moderátorovi debaty Alexandru Vondrovi, který se konzervativního katolíka Lisického zeptal, jestli se může papež mýlit. Paweł Lisicki k tomu řekl, že každý konzervativní katolík ví, že papež se mýlit nemůže, ale to platí pouze v otázkách víry. Na druhé straně politické názory a společenská aktivita papeže kritizována být může.

Akce uskutečnila za laskavé podpory Polského institutu v Praze. Poděkování patří také mediálním partnerům akce, ke kterým patří: Česko-izraelská smíšená obchodní komora, Občanský institut, Echo24.cz, Pravý břeh, Demokratický střed, Centrum pro studium demokracie a kultury a Mladí konzervativci.

Galerie